BOJ

22. 1. 2025 | 18–21 hod.

Boj je jedním z hlavních atributů mužského principu a tudíž i přirozenou součástí mužského života. 

Vlivem výchovy dochází často ke spojování boje a přirozené agresivity s negativními pocity. Zejména v kruzích vyššího vzdělání, či u lidí zastávajících spirituální a duchovní hodnoty, je boj vnímán jako něco zbytečného, nízkého, překonaného.

Pokud nejsme schopni přirozenou, tedy „užitečnou“ agresivitu zapojit do našeho života, vznikají její negativní formy, jako je vztek, zuřivost, násilí, sadismus. Popřípadě, obrátí-li se agresivita směrem dovnitř, autoimunitní onemocnění.

I když mnozí tvrdí, že dnešní náladu boje podněcují především media a skupina mocných, nelze přehlédnout, že většina společnosti, především té mužské, má pro tzv. „řinčení šavlemi“ jistou náklonnost.

 Zamyslete se nad tím, kde smysluplně uplatnit tuto nahromaděnou sílu a energii?
 

SEX

19. 2. 2025 | 18–21 hod.

Zatímco smrt a stárnutí jsou ve společnosti stále ještě tabu, sex se stal včetně všech jeho podob již společensky „salonním“.

O sexu se mluví otevřeně, pornografie je přístupná každému a pokud se někdo cítí být jiného pohlaví, než jaké mu bylo dáno přírodou, může ho změnit. Ale je to skutečně tak? Je naše otevřenost skutečně tak otevřená? A pokud ano, pomáhá to k prohloubení intimity a lásky ve vztazích?

Existují velké rozdíly ve vnímání sexuality a intimity  pohledem většiny žen a většiny mužů.

Muži například mnohem častěji sledují pornografii, jsou totiž více vizuálně orientováni, pohled je vzrušuje. Ženy preferují „emocionální story“. Pro ženu je vybudování emoční důvěry v sexu klíčové.

Nedostatečná komunikace mezi partnery, a především základní nepochopení rozdílů ve vnímání sexuality a intimity, pak do vztahů přináší řadu nedorozumnění.
 

PRÁCE

19. 3. 2025 | 18–21hod.

Rozeznáváme tři stupně práce: ZAMĚSTNÁNÍ, POVOLÁNÍ a POSLÁNÍ.

Zaměstnání je většinou něco, co vykonávám, abych se nemusel zabývat tím, že jsem doposud nenašel své poslání. Něco, co zaměstnává moje ruce, moji hlavu. 

Druhý stupeň je povolání, tedy činnost, ke které se cítím být povolán. Něco mě k ní přitahuje, volá. Často je to, co mě volá, hlas předků, proto jsou mnohdy povolání dědičná.

Třetím stupněm je poslání.  Něco mě někam posílá, mnohdy do míst, která jsou pro mne nová a neznámá. Jako bych měl něco vykonat, splnit, provést a pak se třeba zase vrátit nebo i umřít. Je to tak trochu jako v dobrodružných filmech, když se hrdina vrací se slovy „mission completed“, mise je splněna. 

Ideálním stavem je dělat práci, která nám přináší radost a naplnění. Ale co když nám do toho v hlavě zní rčení „bez práce nejsou koláče“...?

STRACH

23. 4. 2025 | 18–21 hod.

Když se podíváme na hluboké kořeny strachu a úzkosti u mužů, často se jedná o pocit „to nezvládnu“. Nemám kontrolu nad tím, co se děje nebo co se stane.

Tyto pocity jsme občas cítili již jako malé děti. Důvodem je, že jsme byli v dětství často obkopeni lidmi, jejichž hlavním cílem bylo pokud možno nad všemi a nad vším získat kontrolu.

Slovy Berta Hellingera: „Existuje jen jeden způsob, jak zjistit, kterým směrem se vydat. Stačí následovat svůj strach!

Ukáže vám cestu.

Útěk před tím, co vás děsí, je způsob, jak svou cestu ztratit: dostáváte se totiž stále dál a dál od toho, co skutečně hledáte.“

PRAVDA

21. 5. 2025 | 18–21 hod.

Jednou ze základních vlastností mužského principu je dualita. Dnes bychom mohli říct digitálnost. Je to princip buď a nebo, ano či ne, pravda nebo lež. Nás muže totiž velmi zajímá, jak to doopravdy je. A pokud se to nedá hned zjistit, nejsme spokojení. Stav nejasnosti, nerozhodnosti a nuceného vyčkávání nám není příjemný.

Žijeme ve světě, kdy každý má svůj názor, který často prezentuje jako pravdu. Přichází k nám mnoho zprostředkovných informací a pravd a je jen na nás vybrat si ty věrohodné.

Slovo věrohodný je velice zajímavé, ukrývá v sobě slovo 'víra'. A právě víra a láska jsou cestou k naslouchání skutečné pravdě.
 

BŮH

18. 6. 2025 | 18–21 hod.

Když se podíváme blíž na téma Bůh, rozpadne se nám na čtyři hlavní části, které se dají seřadit i časově.

Našimi prvními Bohy jsou rodiče, ti obři se superchopnostmi, kteří nás zplodili. Avšak již v době dospívání začínáme proti rodičům Bohům rebelovat.

Již potřebujeme věřit v něco, co je větší, třeba parta, náboženské hnutí či fotbalový klub. Zde pak cítíme jakousi kmenovou duši, kolektivní ideologii, které věříme.

Třetí vrstvou je Bůh mystický.  Přímé spojení mezi mnou a jím. To, co prožíváme v hloubi duše.

 Poslední vrstva Boha se vyznačuje svou neexistencí. Stejně jako není ten, který dosáhl osvícení. Jsou tu formy, projevy, ale za nimi je ona prázdnota.