Najděme cestu k vnitřnímu míru tím, že očistíme traumatizované vztahy v naší rodině. Jak vytvořit přirozené a zdravé pouto mezi rodiči a dětmi? Jak integrovat toto pouto do života? Pomocí konstelací akceptujme, co bylo, a vykročme svobodně vstříc novým životním událostem. 

Pokud zažijeme příliš velké ohrožení, ztrátu anebo strach, se kterými nedokážeme být v kontaktu, dochází k traumatizaci. Výsledkem bývá vnitřní rozkol. K tomu, aby byl člověk schopen dál fungovat, vyžene pocity, které byly příliš zahlcující, do skrytého kouta své duše. Traumatizovaná část, která nese právě tyto pocity, je odštěpena a často zůstává zoufalá, izolovaná, zkolabovaná a skrytá, bez pomoci nebo léčení. 

Reakcí na hrozbu toho, že by člověk zůstal paralyzovaný, je vznik „přežívající“ části. Přežívající část funguje, podává výkon, paradoxně neumí odpočívat a přebírá vedení nad situací, aby si udržela kontrolu nad životem. Čas od času se kolaps traumatizované části dostane napovrch a přežívající část přijde o kontrolu. Pak člověk úplně zkolabuje a prožívá hlubokou krizi. Obvykle se po určitém čase pomalu opět postavíme na nohy a přežívající část znovu převezme vedení života. Tento cyklus se může znovu a znovu opakovat, v menších či větších intervalech v závislosti na tom, co vyplavilo traumatickou reakci na povrch. Ruku v ruce s tímto cyklem jde velká únava nebo dokonce vyčerpanost. 
Někde však v nás zůstává také zdravá část. Část, která nebyla narušena, ale která je často ponechána o samotě, a tak nemůže přispívat k životu nebo k léčení. Traumatizovaná ani přežívající část totiž nedůvěřuje, že stále existuje něco zdravého. 

V německé studii bylo prokázáno, že mnoho traumatizovaných lidí předává traumatizaci na své děti. Jak k tomu dochází? Jak je trauma předáváno z rodičů na děti? 

Když se podíváme na situaci dítěte, které vyrůstá s traumatizovanými rodiči, první co uvidíme je, že ačkoli jsou rodiče fyzicky přítomní, tak nejsou přítomní emocionálně. Rodiče jsou disociovaní, odpojení, nejsou v kontaktu se svými pocity, se svým tělem anebo s prostředím. Dítě se chce vztáhnout k rodiči, ale jeho ruce zachytí jen vzduch. Děti mají ale velkou potřebu bezpečného pouta, aby se mohly uvolnit a důvěřovat sobě samým a světu. Toto není možné, pokud má dítě disociované rodiče. Dítě samo začne disociovat, protože nevědomě ví o bolestech a strachu rodičů. Zároveň dítě začíná prožívat disociaci, protože mu chybí pevné pouto, které by mu poskytovalo pocit uzemnění v životě. 

Na tomto semináři se budeme tedy zabývat aspekty přirozeného zdravého vytváření pouta a budeme se učit způsoby, jak integrovat tato pouta do života. Součástí semináře budou nejen konstelace, ale i interaktivní cvičení.

Seminář je tlumočen z angličtiny do češtiny.

Ukázkové konstelace jsou stavěny podle aktuální dynamiky skupiny a uvážení lektora. Z tohoto důvodu není možné rezervovat si postavení vaší konstelace předem. Děkujeme za pochopení.

Jedním z největších přínosů práce Berta Hellingera s rodinnými konstelacemi je pochopení, že dítě miluje své rodiče a že je jim věrné. Ne, že by dítě rodiče mělo milovat. Dítě prostě miluje své rodiče, i když se ve spojení s nimi odehrávaly velmi obtížně a bolestivé zkušenosti. Tato láska se často ukrývá za hněvem, konflikty, rezistencí a dalšími ochranami dítěte. Přivést tuto lásku do popředí a zviditelnit ji, je paradoxně cestou osvobození se.

Dokud budeme s minulostí bojovat a říkat, že to přece mělo být jiné, tak se oslabujeme, protože to bylo takové, jaké to bylo. Přijmout to samozřejmě není často jednoduché. Potkáme se takto s hlubokou bolestí, bezmocí, zranitelností. Dovolit si tyto pocity procítit přináší klid a sílu. Poté se rodiče stávají  naší podporou a mohou za námi stát. Nemusíme se ani otáčet, my víme, my cítíme, že tam jsou. A tak jsme volní a můžeme vykročit vpřed.

V tomto procesu se smiřujeme s tím, jak to bylo, popřípadě, co nám od rodičů chybělo. Začneme tak prožívat kvalitu a sílu podpory od rodičů:
„Já jsem tam pro tebe, já jsem tu s tebou.“ Takto nalézáme pocit sebejistoty a chuť jít do světa a potkávat se s výzvami, nacházíme tak v sobě nový postoj: „Já to dokážu.“ Pokud se obojí stane součástí našeho emočního prožívání, můžeme být na jednu stranu otevření a citliví a na stranu druhou stranu silní a mít jasno.

Dalším tématem, se kterým jsme se v dětství mohli setkat, je že jsme byli vtažení do konfliktů mezi rodiči. Tím jsme ztratili pozici dítěte a stali se hráčem ve hře, do které vůbec nepatříme. Najít si své správné místo v rodině - místo dítěte a přenechat rodičům, vše co jim patří, nám dodá přirozený pocit uzemnění a svobody.

Součástí víkendu budou nejen ukázky konstelací, ale i interaktivní cvičení, u kterých budeme mít možnost nahlédnout na svá očekávání a vnitřní nastavení ke svým rodičům v souvislosti s jejich plným přijetím, nalezením spokojenosti a převzetím zodpovědnosti za svůj život.

Seminář je tlumočen (angličtina/čeština).

Co s sebou: pohodlné oblečení, zápisník a tužku, uzavíratelnou láhev na pití.

Jedním z největších přínosů práce Berta Hellingera s rodinnými konstelacemi je pochopení, že dítě miluje své rodiče a že je jim věrné. Ne, že by dítě rodiče mělo milovat. Dítě prostě miluje své rodiče, i když se ve spojení s nimi odehrávaly velmi obtížně a bolestivé zkušenosti. Tato láska se často ukrývá za hněvem, konflikty, rezistencí a dalšími ochranami dítěte. Přivést tuto lásku do popředí a zviditelnit ji, je paradoxně cestou osvobození se.

Dokud budeme s minulostí bojovat a říkat, že to přece mělo být jiné, tak se oslabujeme, protože to bylo takové, jaké to bylo. Přijmout to samozřejmě není často jednoduché. Potkáme se takto s hlubokou bolestí, bezmocí, zranitelností. Dovolit si tyto pocity procítit přináší klid a sílu. Poté se rodiče stávají  naší podporou a mohou za námi stát. Nemusíme se ani otáčet, my víme, my cítíme, že tam jsou. A tak jsme volní a můžeme vykročit vpřed.

V tomto procesu se smiřujeme s tím, jak to bylo, popřípadě, co nám od rodičů chybělo. Začneme tak prožívat kvalitu a sílu podpory od rodičů:
„Já jsem tam pro tebe, já jsem tu s tebou.“ Takto nalézáme pocit sebejistoty a chuť jít do světa a potkávat se s výzvami, nacházíme tak v sobě nový postoj: „Já to dokážu.“ Pokud se obojí stane součástí našeho emočního prožívání, můžeme být na jednu stranu otevření a citliví a na stranu druhou stranu silní a mít jasno.

Dalším tématem, se kterým jsme se v dětství mohli setkat, je že jsme byli vtažení do konfliktů mezi rodiči. Tím jsme ztratili pozici dítěte a stali se hráčem ve hře, do které vůbec nepatříme. Najít si své správné místo v rodině - místo dítěte a přenechat rodičům, vše co jim patří, nám dodá přirozený pocit uzemnění a svobody.

Součástí víkendu budou nejen ukázky konstelací, ale i interaktivní cvičení, u kterých budeme mít možnost nahlédnout na svá očekávání a vnitřní nastavení ke svým rodičům v souvislosti s jejich plným přijetím, nalezením spokojenosti a převzetím zodpovědnosti za svůj život.

Seminář je tlumočen (angličtina/čeština).

Co s sebou: pohodlné oblečení, zápisník a tužku, uzavíratelnou láhev na pití.